Svahovými pohyby chápeme všechny gravitační pohyby horninových hmot na svazích s výjimkou těch, kde materiál odnášejí transportní média (NĚMČOK a kol., 1974). Výskyt svahových pohybů je vázán na existenci svahů. Na základě mechanismu a rychlosti pohybu jsou svahové pohyby tříděny na ploužení, sesouvání a skalní řícení (BRÁZDIL–KIRCHNER, 2007:238).
Svahové pohyby vznikají při porušení stability svahu působením gravitace, přičemž těžiště pohybujících se hmot vykonává dráhu po svahu dolů. Svahové pohyby jsou velmi různorodým geodynamickým procesem probíhajícím v přírodním prostředí. Jejich vznik a vývoj je podmíněn místními přírodními poměry a případně lidskou činností (NĚMČOK a kol., 1974).
Ploužením označujeme pomalé tečení svahové hmoty. Jde o velmi pomalý dlouhodobý a zpravidla nezrychlující se pohyb. Sesouvání je relativně rychlý krátkodobý klouzavý pohyb horninových hmot na svahu. Nejrychlejším svahovým procesem je řícení, které je vázáno na stěny skalních útvarů (BRÁZDIL–KIRCHNER, 2007:239–253).