Sucho je jedním z projevů klimatických podmínek a výrazně ovlivňuje řadu aktivit lidské společnosti (SMITH, 2006). Problém sucha v České republice způsobuje problémy hlavně v zemědělství, ale i ve vodním hospodářství a v lesnictví (ČERVENÝ a kol., 1984). Významná sucha v České republice souvisejí s izolovanými, v mnoha případech blokujícími anticyklonami nebo protaženými hřebeny vysokého tlaku vzduchu (BRÁZDIL, 2002). Dopady sucha jsou zejména ekonomické. Doprovodný jev sucha – dezertifikace, jež se v sušších oblastech ČR začíná v posledním desetiletí výrazněji projevovat, je mnohem hůře kvantifikovatelný a jeho dopady jsou závažnější a dlouhodobější. Hlavním dopadem je nezvratná degradace půdy, která má za následek dlouhodobé snižování výnosů, což může mít dopady na samozásobitelskou schopnost. Suchá období také zvyšují riziko vzniku požárů v krajině.
V současné době se problematikou sucha zabývá Ministerstvo zemědělství ČR a připravuje několik projektů, jejichž cílem je jednak studium problému, ale i realizace opatření, která by zabránila pokračování degenerativních procesů spojených se suchem. Patří sem správná volba zemědělské plodiny pro danou lokalitu, správný způsob hospodaření a vhodné Land-use.
Dalším potenciálním hazardem spojeným s problémem sucha je vznik požárů v krajině. Tyto požáry mohou vzniknout jak se zapříčiněním člověka, hlavně z nedbalosti, tak z čistě přírodních příčin. Vlivem sucha je krajina k požárům náchylná a v případě jejich vzniku může bez okamžitého zásahu záchranných sborů velmi rychle dojít k masivnímu šíření. Proto je nezbytný kvalitní sledovací a geografický informační systém, který je propojen také s vypracovaným krizovým managementem a dostatečnými lidskými i materiálními zdroji pro boj se vzniklými požáry.